Inu, při tutěch nočních štafetách toho fanoušci fakt moc neviděli a tak se povzbuzovalo naprosto na férovku. Ale jinak jsme se na beruňáckém kempíku u Plzně zasnažili některá temnější zákoutí našich orientačních schopností spíše osvětlit. Hlavně tuty vrstevnice.
A sedmero krkavců, rozuměj sedm fází se základnou pod rozhlednou Krkavec, nám tutěch hnědých čar na mapách nabídlo tolik, že se nám o nich hlavou i v noci honily divoké sny (teda když zrovna Honzík s Majdou nemáchali oblečení v tašce ;) Hodně jsme toho probrali i při válečných alias báječných poradách u daťáku, kde nás to stále vracelo ke stejnému pravidlu: když chci běžet dobrej orienťák, potřebuju vždycky vědět co přesně zrovna dělám, snažit se být napřed a aktivně hledat řešení. Odmalička si omýláme, že "tam někam" a "tak nějak" se neběhá - a tady jsme si naostro vyzkoušeli, že když to začne být těžší, je to holá nutnost (viz sobotní seběhy ;). A naopak - že když to řešení mám a nebojím se zapojit třeba i ty vrstevnice, jde to tak úžasně, že i loňské dvanáctky najednou běhají elitní vrstevnicové okruhy bez cest... že jo, Korbelky?
Osvěžení do našich řad vnesla i hostující úderná Rudova četa z Vrchlabí, která nás na oplátku pozvala na středeční opakované žákovské výběhy Herlíkovice - Žalý, kde je prý také hezká rozhledna. (Zatím se ale přihlásil jen Pepa Matoušek.)
Minimálně respekt si pak vybojovali všichni v nočních štafetách Krkmanna. Trenéři zůstali nenápadně užaslí, protože do toho šli úplně všichni, kteří byli zrovna v provozuschopném stavu – a vůbec nevadilo, že už to byla ten den třetí fáze... Tak ještě pro zanesení do tajné kroniky: 1. Eli Kopecká – Maky Kvapilová – Vláďa Kutlvašr, 2. Mája Dvořáková – Eliška Čivrná – Kryštof Novotný, 3. Martin Pozdílek – Maty Severa – Luki Kunart.
[Krkmanna - video ze startu od Kačky]
Palubní rádio BBR zhodnotilo při zpáteční cestě naše působení lakonicky jedním slovem „YES!“ Prostě jo. V neděli už mnozí beruňáci zvládli dát vrstevnicové okruhy bez busoly a ani při závěrečných štafetkách nám už ty hnědé čáry nepřekážely na mapě tak, jako když jsme se v pátek poprvé vyvalili slunit do tutěch plzeňských borů... První pětka na štafetách: 1. Zuzka Krpatová – Vláďa Kutlvašr, 2. Štěpán Douda – Luki Kunart (o jedno krkavčí křídlo), 3. Barča Besedová – Pavla Kutlvašrová, 4. Váňa Tatarnikov – Lucka Hrušová, 5. Jonáš Matějec – Gábiš Peterová.
[Krkomila - doběh Vláďa vs. Luki]
Tak snad si na to všechno vzpomeneme i při závodech ;)
Pro úplnost: ranní rozcvičky jasně vyhrál Paul Beseda, zejména díky nedělnímu outfitu, ve kterém v ranním mrazíku dokázal umně propojit transparentní oranžové tričko s černými rukavicemi vraha škrtiče. Ohromení reportéři zapomněli fotit, tak alespoň takto. Gratulujeme.
A na závěr jeden vtip do ábíčka:
Běží dvě děvčata z Hradce po lese u Plzně, trochu bloudí a pak přece jen dojdou ke kontrole. Ta jedna říká té druhé: „Kdyby to viděl Radovan, to by nebyl nadšenej!“ Načež se hned zpoza blízkého stromu ozve: „Ale jó Nelčo, jsem docela nadšenej!“
Další příležitost ke společnému nadšení bude na Velikonočku v Jizerkách ;)
1. | Plzeň_program.pdf |