A máme ho za sebou. Obávané letošní mistrovství na klasické trati. Vydařilo se sportovně, pořadatelsky a pro nás i výsledkově. Skoro až historicky. Získali jsme zlato z obou hlavních kategorií, díky Denise a Baptistovi, stříbrné medaile vybojovaly Klára a Bára, bronz Pája a Šimon, na velkou bednu se v jednadvacítkách vešel ještě šestý Ňuf a o necelou minutu utekla nakonec sedmé Dáduli!

(průběžně rozšiřováno o další dojmy)

Klub vytrvalostních sportů (KVS) Šumperk uspořádal letošní klasiku na jižním konci Jeseníků (v podstatě už takový Polohrubý Jeseník), s centrem v Klepáčově, tj. po pravé straně od I/11, když se šplhá od Šumperka nahoru na Skřítek. Využit byl tedy prostor v nadmořské výšce okolo 700 - 950 m.n.m. obkroužený obloukem, který zde silnice vytváří, pro kvalifikaci se startem ze západní strany, pro finále se startem jižně od Skřítku. Prostor výživný, ale snad ne až tak brutální, jak se možná obávalo. Nabízel terén všeho druhu, od bílého rychlého lesa, přes bílý les s klacky, kamením, bahnem nebo i nepřehledně vysokým borůvčím, po náležitě těžší světle zelené a místy i tmavě zelené hustníky. Tomu úměrná byla i mapová náročnost, od rychlých krátkých přeběhů bílým lesem (v němž si stavitelé oblíbili pro kontroly zeména plošinky), přes dlouhé traverzy, přeběhy kopců až po kamínky v hustníku a nechyběly ani volby postupů, nad nimiž se někdy nedalo ani v klidu po závodě s jistotu usoudit, kudy to bylo nejlepší. V neklidu při výkonu tedy byla spousta příležitostí ke ztrátě minut jak fyzicky, tak mapově. Celkově pak byla ve směsi toho všeho o něco náročnější finálová neděle.

Do A finále postoupili v zásadě všichni, od nichž se to očekávalo, chyběla jen Marťa, která se svalovým zraněním neběžela naplno. Hodně zajímavé bylo vítězství Dádule, která tak ve své skupině porazila i Denču, mezi nejlepší se v D21 pro druhý den probojovala kromě Topinky i Markéta, pro Janču Valešovou už to ale bylo nad její možnosti. V chlapech splnili postupovou povinnost Baptiste, Ňuf i Pája, i když poslední dva uvedení neměli v uplynulých týdnech přípravu podle svých představ, Pája po pauze s antibiotiky naskočil do závodního tempa až sérií finských mistrovství v druhé půlce předchozího týdne (4. na mistrovství středního Finska v nočním, 26. mistrovství Celofinska ve sprintu a 7. pak s A štafetou na příslušném mistrovství), Ňufa zlobilo koleno. Kamendovi uteklo A finále o 3,5 minuty, když pět minut nechal na špatné volbě na dvacetiminutovém postupu v úvodu závodu.

Ve finále tedy pak uspěla Bára (2. v D16) a Klára (2. v D18), v dalších kategoriích byli nejlepšími z našich Weronika (7. v D20), Šimon (5. v H16), Bandaska (6. v H18) vracející se do formy po zdravotních eskapádách, byť medaili si prohrál mapově hned na jedničku a dvojku a v H20 šestý Matěj, Mateusz po vítězství v semifínále skončil nakonec až devátý. Šimon však získal bronzovou medaili, neboť podle letošního soutěžního řádu mohou medaili dostat pouze běžci registrovaní v klubu z ČR a před ním byli dva startující za zahraniční klub.

V dospělých nám většina startovala až ke konci, tak už se z jejich lesních radiomezičasů dalo odhadovat, jak se jim daří. Denča si dovolila chyby jen ze začátku a pak se většinou už jen zlepšovala, předstihla do té doby vedoucí Janu Knapovou, aby na ní nakonec získala náskok 1:40 a zvítězila, s časem 75:43 (10,2 km / 270 m)."nedělní závod se mi hodně líbil... tvrdá práce terénem oproti sobotě, která mě teda vůbec nebavila. Cestou na dvojku jsem ztratila pěšinu a hodně jsem tápala a šla skrz hustník a slízla jsem hnedka 1,5´ a pak jsem ještě nechala na 10 a 11k dohromady 2'. Běžecky mi to táhlo slušně a snažila jsem se do toho dát všechno"

O další dvě minuty pomalejší byla Dana. Výborný výsledek zaběhla čerstvá mistryně Polska na téže trati, tedy Dádule, které se začátek taky uplně nevydařil a pak stahovala, aby skončila sedmá, 42 s za velkou bednou! Rezervy tam rozhodně byly, vyrůstá nám další reprezentatka? ;) :"V neděli jsem se cítila cestou na start docela unavená, ale těšila jsem se na závod. Nakonec mi ani nevadila má startovní pozice z posledního místa, byla jsem spíše naopak ráda, že v lese budu sama a nemusím se stresovat doběhně-li mě někdo apod. Hned na k1 jsem při dohledávce dost zaváhala a nevšimla jsem si kontroly, která byla ve vysoké trávě. Dlouhý postup na k2 jsem měla v plánu běžet úplně jinak, ale jakmile jsem doběhla na kopec, ztratila se mi pěšina a začala jsem sbíhat. Došlo mi, že sbíhám jinam, než jsem chtěla a raději seběhla na cestu, kde byla možnost se rychleji rozběhnout. Následně jsem se snažila volit postupy tak, abych měla mapu stále pod kontrolou. Nejistá jsem si nejvíce byla při postupu na k7, pak jsem dost zaostala cestou na k10, kde jsem se proplétala mezi popadanými smrčky a borůvčím a nadávala asi každé 2 metry. Větší chybu, která mne mrzí, jsem předvedla na k13, kdy jsem nezvolila postup po cestě a stočila se na postupu špatným směrem. Po doběhu na 7. místě (se kterým jsem osobně spokojená) jsem odevzdávala GPSku a ejhle... krabička někam zmizela! Nechápu jak se mi to stalo, ale GPSka mi cestou musela vypadnout (na záznamu je vidět, jak jsem cestou na předsběrku zůstala v lese)  :-D V porovnání s Mistrovstvím Polska jsem nasadila vyšší tempo, které bylo opravdu potřeba. Klasika v Polsku byla z mého pohledu náročnější na běh v terénu (borůvčí, kamení apod.), postupů po cestách tam také tolik nebylo, to na Skřítku jsem se mohla občas pořádně rozběhnout. "

Topinka skončila dvacátá, uznajíc sama, že by jí to aktuálně asi o moc víc už netáhlo i bez mateřského úvazku. Jen o 9 s a místo za ní skončila Markéta při své premiéře na klasice mezi dospělými: "Na letošní klasiku jsem se nijak nepřipravovala a vlastně jsem se z ní ještě před týdnem chtěla odhlásit. Přes školní rok i část léta jsem sice pravidelně trénovala, potom jsem ale začala se sedmitýdenní brigádou, 9-21, a bylo vymalováno. Půlku srpna a září jsem pracovala na recepci v hotelu v Praze, byla to super zkušenost, ale zabíralo to strašně moc času. Neměla jsem tedy skoro vůbec čas trénovat a navíc jsem díky tomu moc nedodržovala životosprávu, a minulý týden jsem pěkně nastydla. Rozhodla jsem se tedy, že se nemíním na klasice trápit a že se odhlásím. Přišla mi ale odpověď, že odhlásit už se nejde, což mě vůbec nepotěšilo.

Řekla jsem si, že se kousnu a nějak to odběhnu, vždyť v Jeseníkách je to přeci krásné. Bylo zvláštní jet na první seniorské mistrovství s pocitem, že to bude nejdelší mistrovství, co jsem kdy běžela a mám natrénováno nejméně, co si pamatuju. V semifinále jsem šla na jistotu, i když s hodně špatnými volbami, na kterých jsem dost ztratila. V terénu se mi běželo hezky, ale na cestě bylo těch málo pohybových aktivit v poslední době dost cítit. Když jsem v cíli zjistila, že to ale bude stačit na A finále, moc radost jsem z toho neměla, na tak dlouhou trať jsem fyzicky nebylo připravena.

Nakonec mě finále ale strašně bavilo a nebylo to vůbec tak strašné, jak jsem si myslela. Po tříminutové chybě na trojku mě totiž doběhla Kamila Gregorová, tak jsme se navzájem střídaly a stíhaly. Než mi utekla na cestě na patnáctku, tak to byly takové štafety, což mě fakt baví. Takže jsem to i přes vše zvládla, nebyla jsem ani poslední a nakonec si to i užila. S nejlepšími se porovnávat teď ani nemůžu, jsou jiná třída. Denča teď běhá famózně, tak z ní mám radost. I Dáduli se dařilo, takže doufám, že to bude za dva týdny zase hodně cinkat!"

V chlapech se v úvodu na mezičasech vyrovnal Baptistovi jen Bet, ten pak ale chybkami odpadl a skončil druhý, se ztrátou 2:20, o dalších 2:13 pomalejší byl Pája a šestý Ňuf ztratil na nejlepší čas 6:48 (vítěz absolvoval trať s parametry 15,1 km / 620 m za 94:01). Na velké bedně byl ještě jeden zahraniční běžec, maďarský reprezentant Áron Bakó na 4. místě. Ani Baptiste nešel úplně čistý závod: "Něco jsem ztratil na postupu na k3, podle GPS 30-40 s, nevšiml jsem si pěšiny vedoucí šikmo nahoru hustníkem. Na k6 jsem sice zvolil v zásadě správnou volbu, ale nedodaržel jsem jí správně, v úvodu jsem šel příliš doleva. Pak se mi nepovedl dobře ani závěr. Špatnou volba byla na k13, možná jsem vyhodnotil moji kondici příliš optimisticky :-) (+30''). Ještě na k16 jsem nezvolil nejlepší postup, zprava se to zdá sice příliš dlouhé, ale bylo to lepší díky menšímu převýšení a můj postup byl hůře běhatelným lesem. Ještě jsem ztratil 30'' na k18, kde jsem si nebyl jistý svojí pozicí ve svahu. Ale celkově jsem byl v cíli se svým závodem spokojený.. Ale při pohledu GPS tedy vidím nějaké ne uplně vydařené volby a tu a tam tedy nějaké časové ztráty."

Ňuf: "Já jsem maximálně spokojen. Závod mi vyšel, udělal jsem jen pár menších chyb a i fyzicky to bylo celkem slušný. V závěru mi hodně docházelo, ale i přes naprosto odprásklé stehna jsem to dokázal nějak dobojovat. Nejvíce jsem se bál bolaveho kolena, kvůli kterému jsem poslední 3 týdny skoro neběhal. Ve finále jsem ho sice od začátku cítil, ale v průběhu závodu se to nezhoršovalo, takže jsem byl hrozne šťastný, že jsem závod dokončil. Klasika to byla poctivá a nádherná. Spousta voleb postupů, náročná podložka s kameny, klacky i vysokým borůvčím. Do toho občas i bažinky a hlavně strašné krpály, ze kterých mám zatavené stehna ještě teď. Na začátku jsem šel všechny volby správně, myslím, že jsem akorát pokazil postup na k10, kde jsem to měl oběhnout po cestě a posetrit síly. Já šel traverz těžkým svahem skrz hustnik a navíc jsem kontrolu podběhl. Umístění do 6. místa je to, co jsem si přál a jsem hrozně rád, že to Pájovi a Bapťákovi vyšlo na medaile."

I Pája podal výkon s minimem chyb: "Trochu jsem se toho bál, protože už po sobotě jsem cítil, že jsem něco odběh a že to nebylo jen tak na pohodu. V prudkých kopcích jsem cítil, že mi to tolik netáhne a do kopce na K16 už jsem byl hodně vyšťavený, ale řekl jsem si, že to je jeden z posledních kopců a že to musím vyšvihnout a pak že už to téměř po rovině nebo z kopce. Ke konci jsem se snažil ze sebe vydat co to šlo. Jediné chyby jsem udělal při dohledávce K11 (cca 30s) a K24 (taktéž cca 30s). S výsledkem jsem naprosto spokojen."

 

Pro úplnost se sluší dodat, že reprezentaci stihla menší marodka, zřejmě po deštivém závěru soustředění, které se v Jeseníkách konalo o víkend dřív v rámci přípravy na ME (bude příští rok v květnu právě v Jeseníkách). Venda Horčičková na MČR ani nepřijela, Miška Omová z finále odstoupila, Šéďa nakonec do finále nenastoupil a Dým se taky necítili uplně ve formě.

Na stupních jsme měli zástupce i ve veteránech, Milan skončil druhý v H50, Petra druhá v D45.

 

Výsledky

GPS (tj. s možností vidět mapu a tratě, pro názornější pochopení výše uvedených dojmů): D21A, H21A

Záznam v ČT je k vidění zde

A v Betově článku na stránkách Svět běhu je řada dalších informací a rozborů postupů.

 

Ukázky tří neoptimálních postupů, jak je na sebe prásknul Baptiste (jeho volby jsou červeně)

 

Trofeje byly podle posledních zpráv ohlodány u Topinkových a Kosových >:(

Aktualizováno (Čtvrtek, 01 Říjen 2015 12:12)