Bez připomenutí nesmí zůstat úspěšný uplynulý víkend, z nějž jsme si přivezli hned šest mistrovských medailí (počítáme-li štafetové jen za jednu a nepočítáme li bramborové), gratulujeme Báře a Denise ke zlatu, Kláře a Bandaskovi ke stříbru a kromě nich pak ještě Ondrovi, Kamendovi, Ňufovi a Topince, s nimiž si doběhli pro medaile i ve sprintových štafetách - letos stříbrnou pro dorost a bronzovou pro dospělé.

 

Nově byla do dvou po sobě jdoucích dní soustředěna obě mistrovství na nejkratších tratích - sprint a po druhé u nás (tedy jako mistrovství) pořádané smíšené sprintové štafety. O co kratší tratě na náš čekaly, o to byla delší cesta (ani autobus nebyl z nejkratších). Aljoša svůj letošní mistrovský pořadatelský počin umístil až do Valašského Meziříčí. Závodníci, kteří berou přípravu na sprinty poctivě, tak řešili hádanku, kterak stavitelé nakroutí dva závody do prostoru s nevelkým historickým centrem a omezeného z některých stran průmyslovými areály nebo hlavní třídou. Povedlo se jim to na poměrně nevelkém prostoru, a to při zachování náročnosti tratí - mj. díky uplatnění umělých překážek v dosud u nás nebývalé míře. Po závodě na shromaždišti, po závodě v hospodě, po závodě v autobuse i po závodě v další hospodě bylo o téma pro vášnivé diskuze postaráno.

 

Po oba dny tak byla využita stará zástavba s náměstím a přilehlým svahem nad řekou, za níž se nalézalo shromaždiště s cílem. Odlišovaly se využité sídlištní prostory, v sobotu se první část závodu odehrála na jih od starého města, v neděli se vystartovalo severním směrem a tamtéž pak ještě zamířil pytlík.

Na začátku startující Béďa hned v úvodu sobotního závodu při spíkrování nejednou povyprávěl, kterak se i on na umělé "plůtky" nakonec přecejen nachytal, ačkoliv na ně byl z pokynů připraven. V rolích posluchačů jsme to postupně začali vnímat spíš jako bonmont využívající jakéhosi asi tedy specifika tohoto závodu … abychom až na vlastní oči a nohy pochopili v akci sami, co měl na mysli.

Pro představu o podobhě mapy a umělých překážek je nejlepší se na ní podívat třeba zde (H21, Miloš Nykodým, komentář zde ) nebo zde (D21, Venda Horčičková ). Koncepce všech mistrovských tratí byly v centru obdobné a postupy jako třeba 13-14 v H21, resp. 10-11 v D21 řešili asi všichni. Umělé překážky jsou v mapě vyznačeny mapovou značkou nepřekontalného plotu napříč ulicí, v realitě šlo o natažené mlíko, případně myslím částečně položené na zem pro umožnění průjezdu auta, a strážené pořadatelem.

Realizace takového postupu měla v zásadě tři varianty:

1) závodník si postup promyslel předem, včetně toho, že plůtky z mapy vyčetl a odběhl od kontroly na dlouhý postup správným směrem, což totiž znamenalo otočit se zpátky.

2) závodník u kontroly jen periferním viděním mrkl na mapu a odběhl intuitivně pokračujícím směrem, který se později ukázal jako špatný - následovaly podvarianty:

2a) omyl zjistil zakrátko, když při odběhu začal postup řešit detailněji, a to asitak s tímto myšlenkovým pochodem: “aha, tady je sakra teda ten plůtek, tak to budu muset do vedlejší ulice … aha, tam je , .[píp]…, taky plůtek, tak teda budu muset vzít do týhle ulice. ..[píp]….[píp]… tam je taky plůtek … ..[píp]….[píp]….[píp]… tak kudy ….[píp]… se tam teda mám dostat … se na to můžu …[píp]… " Ještě lépěji si při tom nevšiml, že ulice vycházející ze SV rohu náměstí není neprůchodná, ale dala se proběhnout  - právě tak, jak to správně vyčetl Dým. I při variantě zleva by to bylo pořád lepší než asi nejhorší možnou variantou, kterou v takovém případě (spíš už bývalý) závodník zvolil -smekavým svahem dolů k řece a pak ke kontrole dokopce zezadu.

2b) závodník z mapy plůtky nevyčetl a postupně se o ně odrážel zpět. Realizace postupu v zásadě odrážela myšlenkový pochod dle 2a), který ovšem nezůstal při pohybu očima po mapě, nýbrž byl doveden v pohyb nohama po zemi. Malou záchranou mohlo být, pokud mezitim našel v mapě tu možnost odběhu ulicí ze SV rohu náměstí. Popis myšlenkového pochodu doprovázejícího tuto variantu by byl zbytečný, neměl by žádnou informační hodnotu, neboť by byl vypípaný prakticky celý.

 

Těžko se od počítače vžít do závodní  situace a polozatemnělé mysli běžce (nebo dokonce sprintera)  a soudit jak moc při ní bylo těžké plůtky z mapy za běhu vyčíst, nejlépe pak ještě včas a v co nejrychlejším čase z toho naplánovat správný postup. Každý to má totiž asi jinak. Hospodské pojednání na téma plůtků jsem si pak rozdělil na dva okruhy - jejich použití vůbec a způsob jejich zmapování. (Nechci si hrát na chytráka, jen v zásadně shrnuji a vyhodnocuji vzniklé názory).

Mnozí tvrdili, že plůtky prostě v mapě za běhu nevyčetli. V součtu s tím, že někdy byly vyznačeny až na konci ulice, která se tímto stala slepou, jim většinou nebylo možno vymluvit přesvědčení, že pořadatel chtěl závodníka prostě nachytat. Jako viditelnější řešení se tedy navrhuje použít výplň plochy ulice fialovou plochou nebo šrafováním, a to v aspoň trochu delší části.

Použití plůtků vůbec - základem je těžká diskuze, že by bylo hezké pořádat sprinty jen ve městech, které mají dostatečně křivolaké uličky a nemuselo se zpestřovat umělými překážkami. Těžké téma výběru pořadatelů, ochoty pořádat velké o-podniky, možností vstupů do takových prostorů,  atd.. Když zde toto pomineme, jsou pak názory dost mnohostranné. Umělé objekty samozřejmě více či méně znehodnotí přípravu, které před sprintovými závody někteří vrcholní závodníci věnují nemalé množství času, jejímž výsledkem je poměrně dokonalý odhad mapy vzniklý třeba jen nad leteckým snímkem prostoru jakožto podkladem. Je ovšem otázka, jestli naopak taková možnost už trochu nevybočuje z podstaty orienťáku - na startu (když už mi běží čas) dostanu mapu, kterou jsem (optimálně) ještě neviděl, s tratí, kterou jsem ještě neviděl. A jestli pak hraje roli, zda objekty na mapě vyrostly řízeně nebo neřízeně, prostě na ní jsou.

V podstatě tím přibývá další prvek ukrajující část pozornosti při závodu jehož podstatou je už bez toho nutnost trvalé koncentrace při velmi vysokém tempu, řešení voleb postupu, hlídání odboček a do toho brejlení na detaily, aby závodník včas a správně rozeznal (a také správně znal podle klíče) v mapě které objekty jsou zcela neprůchodné nebo které by třeba byly průchodné, ale  nesmí se překonat. Záleží na složitosti prostoru, ale už tak i něktěří z vrcholných závodníků zastávají taktiku, že na sprintu se nedoporučuje mapovat si postupy předem, neboť je pravděpodobnější, že spíš ztratíte chybou, kterou uděláte během koukání na jiný postup. Řešení plůtků tedy pak může vyžadovat donutit se - i přes to, že je to sprint - na kontrole na pár vteřin třeba i zastavit a promyslet aspoň správný odběh. Nebo o to víc riskovat a řešit postup (doslova) za běhu.

 

To je příhodný moment  pro návrat k popisu dalšího dění. Další charkateristikou závodu byl totiž velký počet diskvalifikovaných závodníků. Nebo vlastně ne až tak extrémně, ale skončilo tak nemalá část elitní špičky - Bet, Dým, Kamenda, Venda a Miška Omová, pozoruhodně v tomto ohledu dopadla taky kategorie H18 s devíti disklými (přitom ale zdaleka ne na jednom místě, které by tak mohlo být nějakým špekem). Možná plůtky nehrály na první pohled roli (i když asi by se taky málokdo nechal disknout přímo tím, že by přeběhl mlíko před očima pořadatelů)  a důvody nebyly nijak specifické, ale možná to někteří už prostě za těchto okolností všechno neuřídili(?) Nutno uznat, že v některých případech byly kontroly velmi blízko sebe (byť stále na nich byly uvedeny kódy..). Dým a Kamenda orazili špatnou kontrolu 13, umístěnou kousek před tou správnou (kteou pořadatel záměrně umístil na umělý objekt - vlajku - aby nebyly vedle sebe dvě kontroly na stejném objektu). Bet jen minul k. 17 bez oražení, řešíc další postup, Venda orazila špatnou kontrolu na jiném místě starého města.

 

Mapu samotnou si hodnotit netroufám, když čtu hodnocení Vendy, tak na něm možná něco bude, ale to už jsou ta sprintová specifika, o kterých mužeme diskutovat, do jaké míry už to holt k této diciplíně patří a která asi každý zvládá trochu jinak…. Osobně jsem nadto měl v sobotu i neděli trochu problém najít mapový start, byť v obou případech byly kousek od map, ale v obou případech to mohlo znamenat zbytečné zaváhání (a vím že v sobotu jsem nebyl sám). Asi byl odběh od map málo blbuvzdorný a chtělo to podivat se do mapy a zorientovat v prostoru co nedjřív.

Tématem (ale ne poprvé) bylo taky vyznačení na mapě a realizace ve skutečnosti u omezených přeběhů ulic, někomu vadilo, když nebylo v prostoru křižovatky natažené mlíko i přes odbočnou ulici, po které se navíc přibíhalo a mohlo by to svádět k pokračování přímým směrem. Předpokládám, že nebylo možné přehradit ulici pro zachování průjezdnosti a museli by ho pořadatelé při průjezdu auta sejmout a pak zase zvednout... Nojo, ale kam až zacházet při ladění a hlídání všech sprintových umělostí...

 

Z našich to v mistrovských kategoriích neustál ještě Hašlerka, ale naopak jsme měli mnoho takových, kteří se s nástrahami popasovali výborně, a to v některých případech až tak, že uplně nejlépe ze všech - Bára (D16) vyhrála , Klára (D18) a Bandaska (H18) skončili druzí a výbornu formu zúročila vítězstvím v dámské elitě Denisa. Diskvalifikace soupeřek ji pozici neulehčila - Venda doběhla druhá a Miška nebyla mezi nejlepšími. Navíc vyhrála s náskokem 53 sekund před druhou Martou Fenclovou a to si ještě dovolila jednu z těch méně optimálních voleb na dlouhém postupu městem (zleva a podél severní hrany náměstí) a ztratila na ní okolo 15 s. Oddíloví historici a archiváři teď pátrají, zda jsme vůbec někdy měli v dámské elitě mistrovské zlato(?).

O čtyři sekundy za bednou skončil s bramborou Jáchym (H16), Lenka (D20) byla pátá, do desítky se v mistrovských kategoriích vešel ještě Šimon (osmý v H16) a Matěj (desátý v H20) a Ňuf, jehož 9.-10. místo tak bylo našim nejlepším umístěním v mužské elitě. I Kamenda i Hašlerka se jinak pohybovali na hraně medailového umístění.

Sklizeň nadto umocnily naše triumfy v dalších zásadních kategoriích, Panchy vyhrál Téčka, Sosák rozdrtil všechny soupeře v Péčkách (a s časem 5:16 dovedl do dokonalosti model “o co delší cesta - o to kratší závod”) a Terka Koderičová D21C ….

Výsledky

 

Pro nedělní závod sprintových štafet  (Dýmova mapaMapa Vendy) už jsme tedy trochu líp věděli co nás čeká, nadto ulice starého města byly přehrazené již méně. Možnost odlišného ztvárnění téhož prostoru pořadatelé využili také otevřením průchodu do západní strany náměstí, který při náběhu na náměstí mohl být volbou. Řádně naleštěn tak k mokrým ulicím a chodníkům přidal další možnost kde se rozplácnout. Umělé překážky však byly rozmístěny i po sídlištích, v nichž tedy nalezení správného postupu taky vyžadavalo pozornost, což začalo v podstatě hned v bodu mapového startu. Malou ukázku připravili pořadatelé závodníkům už do karantény, jejíž jedna část (pro DH18) byla umístěna při diváckém úseku a druhá část (pro DH21 v prvních 75 min. čekání) v tělocvičně, která se obíhala při odběhu od kontroly ukončující divácký průběh. Obíhat se mohla zleva nebo zprava, v obou případech jsme okny tělocvičny mohli průběh závodu sledovat a fandit na dálku, druhá varianta byla obzvlášť divácky atraktivní neboť z okénka pánských toalet bylo možno sledovat průběh vnitřním nádvoříčkem školy, při němž ti nejbojovnější dokonce přeskakovali kamenný pingpongový stůl (nebo co to bylo, možná nějaký obětní kámen..).

 

Bára přiběhla z prvního úseku na 7. místě, v druhém balíku, jen nějakých 25  - 30 sekund za čelem. Až v něm byla i Pragovka, ale na jejich druhém úseku se Antonín Semerád utrhnul a předával s půlminutovým náskokem na další soupeře, který tak byl nakonec zásadním základem pro pozdější vítězství. Ondra Starý nicméně podal taky dobrý výkon, předává na druhé místě, o vteřiny následován jen Slavií a Pardubicemi. Klára s jen pár malými chybkami druhé místo podržela a navíc náskok na třetí místo zvýšila na dvacet sekund. Bandaska, který ještě v týdnu řešil, zda už se zbavil zranění a vůbec pojede, to už podržel. Pardubický Jonáš Fencl už za námi stáhnul jen deset sekund, běžci Pragovky na třetím a čtvrtém úseku měli takřka stejné časy jako naši, takže na posledním úseku už se na medailových pozicích nic nezměnilo a pro nás to znamenalo stříbro. I tentokrát bylo nemálo běžců disk, ze štafet na předních pozicích tak vypadly Žabiny a Turnov. Náš druhý sled, Julie, Šimon, Janička a Jáchym, doběhl 16., bohužel těsně za béčkem Slavie :)

 

Mezitím už byli dospěláci vyhnáni od oken a okýnek školních zařízení a rovněž vypouštěni do prostoru. Topince se sobota moc nevyvedla a cestujíc se svým malým šampionem ani nebyla tak docela odpočatá, ale důvěru nezklamala. Na první úseku výrazně odskočila Eva Kabáthová (Žabiny), skoro půl minuty před Martou Fenclovou, dalších dvacet sekund dál už je balik s našim zastoupením. Ňuf to pak nejlepším časem na úseku promíchal, přibíhá druhý, něco přes půl minuty za Žabinami (Chlup), krátce za ním ještě dvoje Pardubice a mezi nimi Turnov, pak už je trochu díra - na Pragovku máme po dvou úsecích 30 s. Denisa podala opět výborný výkon, i pro ní to byl nejlepší čas na úseku, přibíhá 9 s před Žabinami (Áda Indráková). Na poslední úsek tak na čele vybíhá Kamenda, sledován Dýmem, na Beta má náskok 37 s, s ním vybíhají i Pardubice, v dalších 12 s pak je ještě Turnov a Luhačovice. Zprvu jde v zásadě jen o souboj prvních dvou, v němž si podle svých slov Kamenda na Dýma fyzicky i věřil, ale dvěma opravdu jen malinko odlišnými farstami mu nakonec Dým lehce odskočil. Pak už se ale stala neodvratná věc a všechno to odzadu převálcoval Bet. Pro něj pak definitivně rozhodla volba na jediném delším postupu v sídlištním pytlíku, kterou Dým zvolil horší, už ani nedošlo na cílový souboj. Kamenda si v závěru už jen kontroloval svoji třetí pozici, byť na předposlední ještě zazmatkoval (nabíhá dovnitř prostoru zídky před vchodem do domu, zatímco kontrola je vně) a docela nebezpečně se mu ještě stihne přiblížit turnovský Pavel Hradec. Ten ale nakonec zaříznul jen Pardubice a medaile zůstala u nás. Letos tedy "jen" bronzová, ale stejně jako při loňské premiéře této disciplíny jsme dokázali medaile vyběhnout v obou kategoriích, byť tedy letos to přebila Pragovka triumfálním zlatým doublem. Naše další týmy skončily na 18. 20. a 30. místě, v dospělých nebyl disk nikdo, takže se opravdu nic nedávalo zadarmo.

Výsledky

 

Televizní záznam

 

Aktualizováno (Čtvrtek, 28 Květen 2015 17:13)