Tak by se dala vyhodnotit naše bilance, když kromě vítězství Míši Metelkové a Kuby Chaloupského ve svých kategoriích zaslouží medaili i celý náš klub, symbolickou pořadatelskou.

Letošní mistrovská série, nahuštěná do podzimní sezóny, začala právě u nás, což bylo rovněž až důsledkem aktuální situace - v přeloženém termínu již v původně plánovaných městech vyvstala kolize s jinými akcemi a tak bychom se měli do Šternberka a Litovle měli podívat (snad) za rok. A jelikož se mistrovství v letošní redukované podobě konají vždy pouze v rámci jednoho dne a sprintové podniky bylo rozhodnuto uskutečnit tentýž den naráz, byli jsme osloveni o možnost uspořádání sprintu s ohledem na blízkost dění sprintových štafet, kterých se ujala LPU. Sousedi z SHK měli sice “nachystaný” sprintový závod, který se měl konat ve Věkoších o tradičním zářijovém štafeto-sprintovém víkendu, tam ovšem v současné situaci nebylo umožněno uspořádání hromadné akce ve školním areálu, na němž koncepce závodu stojí. Pro sprintový dvojboj byla určena neděle 6. 9., tedy víkend, pro který byl původně plánován Euromeeting, nyní odložený (snad) na přelom října a listopadu.

Hned týden po CVČ nás tak čekal další pořadatelský podnik, tentokrát pod vedením ředitele předsedy Martina Müllera, osvědčeného vyjednavače prostorů Panchyho a zkušeného stavitele Radovana. Volba prostoru padla na historické centrum, pro zajištění důstojného prostředí pro mistrovský podnik. Pro redukovaný závod o osmi kategoriích stačila relativně malá část města, s tratěmi vedenými od startu na nádvoří městské hudební síně, spíše s letmým průběhem západní částí starého města, s vymetením jižních/jihozápadních teraso-hradebních prostorů a po kličkování mezi omlíkovanými záhony při areálu UHK pak byla cílová aréna na náměstí Václava Havla; Jiráskovy sady tak byly jen lehce líznuty při jedné z voleb postupu na lávku. S použitím pár umělých zábran (například lávku přes Orlici nebylo možno proběhnout jen tak přímo) vytvořil Radovan povedené a technicky náročné tratě (zejména díky zákoutím v hradbách jižních teras, ale např. také delším postupům s volbami), jakož i povedený a technicky náročný rozpis roznosu a hlídaní kontrol, zatloukání kolíků, táhání mlík a sázení umělých plotů. Všem zúčastněným patří dík za odvedenou práci, takže když nenastala žádná nepředvídaná záludnost, všechny otevřené průchody a branky zůstaly otevřené, všechny zavřené průchody a branky zůstaly zavřené, nikdo z náhodných kolemjdoucích nenastavil žádnému závodníkovi nohu a nikdo se nezkutálel ze schodů, proběhl závod tak vyladěně, jako skladby z hudebního automatu Bono Publica, který hrál závodníkům do skoku. Až je škoda, že si jej užila jen hrstka nejlepších vyvolených.

V hlavní dámské kategorii chyběly dvě favoritky, když nestartovala naše Denča Kosová, která se vzdala účasti jakožto dlouholetá návštěvnice UHK, a pro nemoc nepřijela loňská mistryně v této disciplíně, Áda Indráková (ZBM). Roli favoritky potvrdila Tereza Janošíková (SSU), která s velkým náskokem vyhrála, možná trochu nečekaně skončila druhá Karolina Kamenická (ex Šiková, LPM), ta naopak jen 2 s před Janou Knapovou (LPU), která se vrací do formy po mateřské dovolené. Ta měla ještě na sběrce stejný čas s Kamenickou, ale na počátku doběhového kruháče při pokusu o předběhnutí Báry zvolila stejnou amplitudu svého posunu vpřed a něco tím ztratila. Deváté místo právě Báry pak bylo nejlepším umístěním našich barev. Jen o osm sekund za bronzem skončila čtvrtá Anička Štičková (SSU, ale Liberec), letošní čerstvá abolventka zdejší zubařiny, která ale prokázala, že zdejší terén neměla nadprůměrně nastudovaný, protože o medaili přišla v závěru špatným postupem kolem mostu do hlavního vchodu UHK.

Triumfem mladých nadějí skončil závodu mužů, výsledky o pár dní dříve se konajícího sprintu na akademickém MČR však ukazují, že ne náhodou. Z velmi podobného výsledkového souhrnu vypadl pouze Vojta Král, který patří ke světové sprintové špičce, ale krátce před hradeckým závodem jej nečekaně začal zlobit svalový problém, který pak měl na jeho výkon zjevný vliv. Zvítězil Jakub Glonek (Ostravak z OK Kamenice), před Tomášem Křivdou (CHC) a Vojtou Sýkorou (LCE), až čtvrtý skončil Miloš Nykodým, pátý pak náš Pája Kubát (i přesto, že se v rámci férovosti odstěhoval tak daleko).

Medailí jsme však dočkali v mladších kategoriích, když v D16 s přehledem vyhrála Míša Metelková, průběžně vedoucí už od poloviny závodu, Kuba Chaloupský (H18) vedl pro jistotu bez výjimky už od samotného začátku. Ani oni neměli nijak zásadní výhodu domácího prostoru, protože ve svých věkových kategoriích ještě nevymetají hospody a divadla starého města a proč by tam jinak chodili, žejo. Mezi nejlepší se dostala ještě Adélka Vandasová (bydlištěm i studiem tedy beztak nedomácí), ale “až” čtvrtým místem v D20, po nevydařených delších postupech a ještě malých zaváháních u závěrečných záhonů, když navíc po zdravotní indispozici neměla natrénováno podle představ. Jinak na medaili běžicí Ondra Metelka fatálně ztratil na postupu ven z jižních teras (naběhl zakázaný průběh a vracel se) a skončil sedmý.

Stránka závoduvýsledky, GPS záznam D21 a H21, záznam ČT sport.

Aktualizováno (Sobota, 12 Září 2020 18:30)